Brokové střelivo

Většina speciálních jednotek pou­žívá k jistým taktickým účelům brokovnice. Tento druh zbraně je nejvhodnější využívat v boji o dům či jiné akci, při níž je vedena střel­ba na krátkou vzdálenost. Kupří­kladu příslušníci amerických jed­notek SEAL používají pušku Winchester. Model Remington 870 se vyskytuje mezi speciálními jednotkami jak na evropském tak i na americkém kontinentu.

Jsou v podstatě dva hlavní důvody, proč protiteroristické komando sáhne raději po velké brokovnici s menším zásobníkem než po sa­mopalu či pistoli.
Prvním je rychlost zastavení. Brokovnice má v každém náboji devět měkkých olověných kuliček ráže .33, když každá se po výstřelu pohybuje rychlostí cca 395 m/s. Což lze při­rovnat k dávce devíti střel vypále­ných najednou ze samopalu.
Druhým a důležitým důvodem je velký počet typů střel. Brokovnice ráže 12 může být použita ke střel­bě s velkým množstvím rozličných nábojů, počínaje loveckými a kon­če třeba granáty. Každá skupina má svou vlastní charakteristiku.

Broky - krátký dosah, neproniknou vnitřním zdivem.
Malé hrubé broky - AAA, BB - menší až střední dosah (5 -15 met­rů), nezabíjí nezúčastněné osoby mimo oblast.
Velké hrubé broky - SSG, SG, LG. Střední až dlouhé dostřely (15-40 metrů). Broky dokáží prorazit některé tvrdší materiály a mají vý­bornou zastavovací sílu do 30 met­rů. Umožňují rozptyl zhruba 25 milimetrů na metr dosahu.
Jednotné střely - vyžadují přesné míření, nabízejí střední až dlouhý dostřel (15 - 50 metrů) a velmi vy­sokou    průbojnost tvrdým materiá­lem. Samozřejmostí je vynikající zastavovací síla.
TC střely proti pancéřům - mají všechny charakteristiky puškových střel, navíc schopnost průni­ku všemi měkkými osobními ochrannými prostředky a obrněný­mi vozidly s nejslabšími pancéři.
Střely B.R.I. - mají přesnost puš­kových střel a dostřel 200 metrů.
Výbušné střely- umožňují neutralizovat místnost nebo automobil na vzdálenost 100 metrů.
Střela typu Hatton - vyvinutá spe­ciálně k vyrážení dveří ze závěsů, aniž by někomu v místnosti hrozi­lo poranění.
CS Ferret - využívá se  k naplnění  místnosti nebo kabiny vozidla ply­nem CS.
Osvětlovací náboj - signalizační účely.
Zápalné střely - již sám název na­povídá, k čemu jsou určeny. K li­kvidování vozidel, místností v bu­dovách, diverzní činnosti.
Gumové projektily - u nás mnoho­krát diskutovaný prostředek na kontrolování davových nepokojů s dlouhým dostřelem.
Gumové broky - opět na udržení rozvášněných davů na uzdě, střed­ní dostřel.
Plastikové broky - slouží ke stejným účelům jako předešlé dva druhy, ovšem s krátkým dostřelem.

Jak je vidět z předešlého výčtu, mají speciální jednotky širokou možnost vyzbrojit se dle aktuální potřeby, taktických požadavků a úkrytu či vyzbrojení protivníka. I brokovnice má ale svá negativa. Především velikost a tvar střeliva. To je ale dostatečně vyváženo sku­tečností, že například oblast po­krytá padesáti střelami ráže dva­náct je téměř stejná, jako když použijeme 600 střel ráže 9 mm.
Navíc elitní jednotky používají více ručně ovládané brokovnice než poloautomatické nebo automatické verze. Vynucuje si to tvar náboje a relativně malý tlak, který nezaji­stí vždy bezchybné působení systé­mu pracujícího na bázi zpětného rázu.

Jak zbavit stehna a hýždě tuku

Stehna a hýždě! Tyto partie trápí snad 90% ženské populace. Usazováním tuku na bocích stehen přitom nemusí trpět jen boubelky. V těchto partiích tukové polštáře nešetří nikoho, bez ohledu na to, jak štíhlé jsme.

Určitě znáte laické dělení ženských postav na typ hrušky a jablka. Právě silná stehna a větší sklon k tuku na hýždích mají ženy ve tvaru hrušky. Pokud se sama sebe ptáte, proč se musí tuk hromadit zrovna v oblasti stehen, odpovědí je hormon zvaný estrogen. Tento rozmnožovací hormon spolupracuje na mnoha funkcích ženského těla a má na starost i ukládání tuku. Abychom ale zase všechno nesváděli jen na estrogeny a genetiku...

Je dokázáno, že tuk na stehnech a bocích, jehož výsledkem je nehezká celulitida, je až z 50% zapříčiněn i jinými faktory.

Které faktory to jsou?

• strava 
• fyzická aktivita 
• životospráva.

SESTAVA CVIKŮ NA PROBLÉMOVOU ZÓNU

Snad největší chybou při tvarování stehen a hýždí v posilovně je volba cviků. Velká většina žen, které se vydají do fitness centra bojovat s tukem v oblasti hýždí, si vybere stroj zvaný adduktor. Posadí se na něj pěkně pohodlně, často s časopisem v ruce pro zpestření nutného zla. Pak začne zběsilé kmitání a procvičování malého svalu hýžďového v domnění, že tuk po stranách stehen spálí.
Tento zapojovaný sval je ovšem velmi malý a cvičební úsilí není příliš účinné. Sval, který je důležitý při změně vzhledu vašeho pozadí, se nazývá velký sval hýžďový a je protažen až docela nízko k zadní straně svalu stehenního. Proto je potřeba volit nejen izolované cviky na hýždě, ale také cviky, které procvičují současně svalstvo nohou.

Aby byl trénink stehen a hýždí opravdu účinný, zařazují se 4 cvičební jednotky týdně. To znamená dvakrát posilovací trénink (s kardio tréninkem na závěr) a dva samostatné kardio tréninky během týdne. Před každým posilovacím tréninkem je třeba se zahřát na kole nebo jiném aerobním stroji.
Jako první posilovači cvik se osvědčilo přednožování, při kterém se rozcvičí klouby kolen, připraví se svaly na zátěž a tím se předejde zranění.

Přestávky mezi sériemi se pohybují dle náročnosti cviku mezi 45-90 sekundami. Zbraní na pevné svalstvo stehen a hezký zadeček jsou výpady a dřepy.

TRÉNINK A:

Pondělí
1. Přednožování v sedu 20/15/10/10 opak.
2. Dřep v multipressu nebo s velkou činkou 15/12/12/10 opak. Jednodušší varianta pro začátečníky: Dřepy bez zátěže nebo s jednoručkami (Postavení nohou na šířku ramen) 3-4 x15-20 opak.
3. Výpady vzad s jednoručkami 15/15/15 opak.
4. Tlak na stroji Leg Press (Postavení nohou na šířku ramen) 15/15/15 opak.
5. Zanožování v kleku na podložce 2 x 15-20 opak.
6. Stepper nebo Cross trenažer 20-30 opak.

TRÉNINK B:

Úterý
1. Zanožování v sedu 20/15/15 opak.
2. Dřepy s jednoručkami (Postavení nohou širší než ramena) 15/12/12/12 opak.
3. Tlak na stroji Leg Press (Postavení nohou širší než ramena) 12/12/12 opak.
4. Zanožování vleže na lavici 15/12/12/12 opak.
5. Výpady na místě vpřed bez zátěže 2x15-20 opak.
6. Výpony v sedu (stroj na lýtka) 3 x 15-20 opak.
7. Rychlá chůze na pásu v 20-30 min.

TIP: Dřepy můžete provádět volně v prostoru posilovny nebo ve stroji zvaném multipress. Při dřepech s činkou se nepředklánějte a nedosedejte nikdy na paty. Vždy se dívejte před sebe, ne do země. Pokud si nejste technikou cviku jisti, požádejte o radu trenéra.

TIP: Tělo držte během cvičení vzpřímeně, nepředklánějte se, spíše se snažte držet tělo v mírném záklonu. Při výpadu vpřed i vzad udělejte krok dostatečně dlouhý tak, aby koleno přední nohy svíralo úhel cca 45 stupňů. Jestliže je pro vás tento cvik zpočátku těžký na koordinaci, můžete se přidržovat jednou rukou žebřin nebo jiného nářadí. Výpady lze provádět v chůzi vpřed, ale také na místě a to směrem vpřed i vzad. Pokud vám bude vlastní váha nedostačující, můžete si vzít do rukou činky, popřípadě si položit velkou tyč na ramena nebo zvolit výpady ve stroji multipress.

TIP: Zátěž spouštějte co nejníže tak, aby se vám neodlepovala pánev od lavice. Pokud chcete, abyste zapojovala co nejvíce sval hýžďový, dejte si chodidla od sebe zhruba na šířku vašich ramen a snažte se vytláčet závaží více tlakem do pat než do špiček. Nastavte si válec, který budete zvedat tak, aby vám ležel těsně nad achilovkou a při pohybu nejezdil po lýtkách. Po dobu celého provádění cviku nepropínejte špičky, spíše se snažte mít chodidlo do ,,fajfky“.

Ihned po tréninku nezapomeňte posilované svalstvo protáhnout. 5-10 minut pohodového strečinku úplně stačí. Velmi důležitým faktorem pro rychlejší regeneraci je strava, a to především první potréninkové jídlo. První jídlo přichází na řadu 30-40 minut po tréninku. Většinou se stihne ještě v posilovně. Tělu je třeba dodat okamžitě sacharidy, proteiny, vitamíny, omega mastné kyseliny, L-kamitin a navíc je bez přidaného cukru.

Zásada svalové přednosti

Název tréninkového principu v titulku by mohl znít i takto „zásada upřednostňování zaostávajícich svalových skupin". Využívá se v případě, když si myslíte, že některé vaše partie svalů výrazně zaostávají za ostatními. V tom případě je ,,upřednostníte" ve svém tréninku za účelem jejich adekvátního nárůstu, a tím dosažení svalové vyrovnanosti. Zpravidla se to děje za použití následujících metod.

Danou zaostávající svalovou skupinu trénujte tvrději jako obvykle. Zatěžujte ji ve svém tréninku jako první. Omezujte nasazení na nadměrně rozvinuté partie a tak vám zůstane víc energie pro zaostávající svalové části těla. To zároveň umožní lepší využití regeneračních schopností organismu pro růst méně rozvinutých svalů.

Začněte svůj trénink těžkými a základními cviky zaměřenými hlavně na své slabiny. Za dodržení pravidel pro zahřátí svalů se snažte dostat co nejpozději k nejtěžší sérii a pokračujte na její úrovni s nízkým počtem opakování. Svůj cvičební program uspořádejte tak, aby části muskulatury s deficitem přišly na řadu jako první. Dbejte na to, aby se „nepředunavily" v důsledku tréninku navazující skupiny svalů z předchozího dne.
Někdy můžete aplikovat zásadu přednosti pouhým intenzivním procítěním cviku v samostatně vybraném svalu.

Pamatujte si, když vezmete celou věc z opačného konce, určité svaly můžete upřednostnit i jednoduchým omezením zátěže jiných svalů, které pro další rozvoj v zájmu celkové symetrie postavy potřebují méně, resp. vůbec.

Onemocnění srdce a sport

Obecně známý názor zní, že při onemocnění srdce platí okamžitý zákaz sportování. Výsledkem je téměř paušální osvobozování od tělesné výchovy, či nepovolování systematického tréninku u osob s poruchami srdce, a to také v neopodstatněných případech.
Naopak, zákaz sportování je příčinou nejen zbytečného zanedbávání rozvoje funkčních schopností, ale také částečné izolace od kolektivu s negativními psychickými důsledky.

V praxi je potřebné při rozhodování o povolení sportování (i soutěžního), ale i o zařazení do tělesné výchovy, postupovat individuálně, přičemž třeba vycházet z diagnózy a ze stádia či funkčních projevů poruchy.
Může se například jednat o diagnózu - aortální stenóza kombinovaná s aortální dilatací, která za předpokladu, že jde o lehkou formu, není důvodem pro žádná omezení. Postižení mohou vykonávat i maximální zatížení vnitřně systematického tréninku.

Opakovaně je třeba zdůraznit, že to platí pouze pro lehké formy (!) těchto poruch. V případě aortální stenózy to znamená, že rozdíl mezi systolickým tlakem v levé komoře a v aortě (za místem zúžení) nepřesahuje hodnotu 20 torrů. Aortální insuficience se označuje za lehkou v případě, že regurgitace (krev vracející se ve fázi diastoly z aorty přes nedomykavou chlopeň zpět do levé komory) nepřesahuje 25 % systolického objemu (množství krve vyvrhnuté v systole z levé komory do aorty). Posouzení stavu předpokládá odborné kardiologické vyšetření.

Pokud se ukáže, že jde skutečně o lehkou formu postižení aortální chlopně, není třeba přestávat sportovat nebo se věnovat kulturistice, ovšem bez užívání speciálních preparátů (ovlivňují činnost srdce).

Jsou tlaky za hlavou bezpečné?

Tlaky s velkou činkou za hlavou nutí v dolní fázi přesunovat hlavu s aktivizací zdvihače hlavy, horních vláken trapézového svalu a zdvihače lopatky, tedy svalů, které deformují krční páteř ve smyslu hyperlordózy. Ta pak může být důvodem bolestí hlavy či jiných potíží.

Vyřadit nadměrné předsunování hlavy můžeme buď zařazením tlaků s jednoručkami nebo tlaků s činkou před hlavou. Cvikem málo užívaným, ale na přední vlákna deltového svalu účinným, je tlak před hlavou s tyčí činky drženou podhmatem (výhodné cvičit na multipresu).
Pokud vám zabírá tlak za hlavou a nechcete ho vyřadit, pak se doporučuje po tréninku zařadit strečink na svaly vyjmenované v úvodu: úklony hlavy, předklony hlavy ve stoji a v lehu na zádech tak, že táhneme rukama hlavu od těla a šikmo stranou a rotace krční páteře spojené s mírným záklonem, přičemž prsty tlačíme na bradavčitý výběžek (za ušním lalůčkem) a působíme proti průběhu zdvihače hlavy.

Při cvičení tlaků činky za hlavou i jiných podobných cviků vždy vytahujeme temeno hlavy vzhůru (jako při nošení zátěže na hlavě) a zatlačujeme hlavu ke krku. Tímto vyhlazováním krční hyperlordózy můžeme předcházet možným problémům, a jak jsme již několikrát zjistili v praxi, i odstranit dlouhotrvající bolesti hlavy.

Jak při cvičení správně dýchat

Existují dvě zásady správného dýchání při cvičení. Zásadou číslo jedna je výdech při tlaku na činku nebo na držadlo stroje. Naopak při držení činky (zpětném pohybu držadla) se provádí nádech, protože tato fáze pohybu neklade takový nárok na práci dýchacích svalů (bránice, mezižeberní a jiné dýchací svaly) a můžeme je zatížit nádechem. Také nebezpečí poškození plicních sklípků při brzdění zátěže je menší než při její zvedání.

Druhou zásadou je nadechování při rozpínání (rozšiřování) a prodlužování hrudníku. Tak je tomu při spouštění pří shybech, při upažení vzad, při vzpažování, záklonu. Naopak při předklonu (sed-leh), přitahování paží k hrudníku (pullover) vydechujeme.

V případě, že tyto dvě zásady jdou proti sobě, uplatňujeme při používání malé zátěže druhou zásadu a při velké zátěži zásadu první. Znamená to například při upažování v předklonu s malými činkami provádět nádech ve fázi zvedání zátěže, kdežto při přítazích těžkých činek v předklonu provádět při zvedání činek výdech.

Jiná pravidla platí v rehabilitaci, kde nepoužíváme velké zátěže a vycházíme z toho, že nádech aktivizuje. Proto při zvedání paží v léčebné TV nadechujeme. Výdech má inhibiční vliv (relaxuje,uvolňuje), a proto při jógových cvičeních nebo uvolňování páteře vydechujeme a tím umožňujeme odstraňování napětí ve svalech s eventuálním odblokováním spasmů a bloků na páteři.
Intenzivní a hlasitý výdech přecházející ve výkřik (bojové sporty) však umožňuje zpevnit tělo a proto jej používáme k aktivizaci na rozdíl od rehabilitace, kde jde o výdech pomalý, lehký a tichý.

Široká ramena

Kosterní šířka ramen (vzdálenost obou nadpažků lopatky) se cvičením může částečně měnit. Můžeme ji upravit postavením lopatky. Máte-li svěšená ramena, zkrácené prsní svaly a oslabené svaly zádové, pak je šířka ramen menší, než při postoji, kdy aktivizujete vnější rotátory pažní kosti a ostatní svaly kolem lopatky.

Můžete si to vyzkoušet tak, že sledujete druhou rukou postavení ramene nejprve v poloze, kdy je rameno svěšeno dolů a pažní kost narotována dovnitř (loket od těla, dlaň vzad) a pak natočíte pažní kost zevně (dlaň k tělu, palec vpřed) a napnete široký sval zádový a ostatní svaly (velký oblý atd.). Rozdíl je evidentní.
Z uvedeného plyne, že šířku ramen lze částečně ovlivnit nárůstem svalů, které pohybují lopatkou, eventuálně ji přechází, aniž se na ni upínají (např. široký sval zádový).

Jde o klasické cviky na záda - shyby, přítahy. Optické rozšíření ramen je jistě způsobeno také nárůstem deltových svalů, k čemuž slouží cviky jako upažování vleže na boku na šikmé lavičce nebo cvičení s kladkou. Otázka rozšíření hrudníku díky používání pulloveru je stále diskutována. Snad k tomu dochází. Možná tím, že se při tomto cvičení protahují prsní svaly. Dále tím, že se zvětšuje rozsah pohybu hrudníku, který se dostává lépe do nádechového postavení a tím se opticky rozšiřuje. Je zde však varování před používáním těžkých zátěží při pulloveru. Už několik cvičenců na to doplatilo zraněním a proto se doporučuje používání menších zátěží a větších počtů opakování.